Déšť a zbytky sněhu? Nevadí!

Tak jsme se po dvou letech opět sešli na nádvoří ve školce ke společnému zpívání. Počasí připomínalo spíše jarní tání než předvánoční čas, ale nějak jsme se trefili do pár podvečerních minut, kdy nepršelo.  Do malé stavbičky z mokrého sněhu jsme zapíchali prskavky, další jsme rozdali dětem, zapálili svíčky a pustili tradiční koledy. Kdo chtěl zpíval, kdo nechtěl zpívat, poslouchal. Na závěr jsme si pochutnali na vánočkách a teplém punči. I když byl jen nealko, zahřál nás na těle i na duchu. Všichni jsme si tak nějak potichu připomněli, že jsme rádi za takové prosté setkání v klidu a bezpečí. Popřáli jsme si a šli domů.  Bylo to krásné a přátelské vánoční zpívání!